Léčení energií - © Rudolf Desenský - psycholog psů

Rudolf Desenský
Já s vlčicí jénem Wah Ya
Praktik v oboru psychologie,
behaviorismu a poruch chování psů
se specializací na výuku lidí v komunikaci se psy
Přejít na obsah

Léčení energií

Léčení pomocí energie Tachyonů a Bowenovou masáží
má další cesta v práci se zvířaty
vyřešit i zdánlivěneřešitelné případy

Myslím si, že o psech toho vím docela dost, ale pořád ještě zdaleka ne všechno. Už proto se snažím všemi dostupnými prostředky získat každé vzdělání, které mi poznávání, chápání a ovlivňování psů usnadní a zdokonalí při ovlivnění cesty k jejich skutečné radosti a zcela spokojenému životu.
Díky lidem, kteří mne zasvětili do tajů Tachyonové energie, několika sponzorům a dalším lidem, kteří mě v mém novém vzdělání podporují, zhruba od jara roku 2005 se psy úspěšně pracuji i na trochu jiné úrovni než jen etologické, na níž jsem pracoval dosud, a to s použitím tachyonizovaných krystalů a dalších "nabitých" pomůcek. Pracuji i s Vortex Pendanty, které jsem získal během školení UNIVERSITY OF INTEGRATED SCIENCE of CALIFORNIA a Advanced Tachyon Technologies International v oblasti Vertikální reality stupeň 1. a v roce 2006 další stupeň 2. a od dva roky později stupeň nejvyšší, tedy 3. Pomocí této neskutečně silné "anténě" tachyonové energie, se schopností napojit se na cokoli živé, jsem se zbavil problémů s napojením se přímo na energii psů, proto mi teď mohou daleko snadněji číst energie a já zase ty jejich, čímž se dá úžasně získat důvěra psa během opravdu krátké doby a hlavně upravovat formu myšlení v případech vytvořených fóbií a jiných složitých chyb v myšlení zvířat. Za normálních okolností to trvá několik hodin, dní nebo i měsíců a v mnohých případech to nebylo možné vůbec. Napojení se na nějakého psa není sice nic, co bych nepoužíval již v minulosti, jenjsem měl problémy s vyčerpáním, jelikož samotné napojení se na cokoli,vyžaduje obrovský energetický potenciál, který teď za mě řeší zmíněný nenápadný přívěsek kvartzového křišťálu upraveném ve speciální tachyonizační komoře.
Čím déle se těmito prostředky zabývám, tím více jsem přesvědčen, že mohu pomáhat psům s mnohem lepšími výsledky, než tomu bylo dosud. Kromě jiného, jsem totiž zjistil i to, že se dá naprosto změnit způsob myšlení psů, ale co je úžasné, lze je přizpůsobit často i jejich majitelům, a to v tak krátkém čase, že je to až neuvěřitelné.
na jaře r. 2006 se mi podařilo
získat pro mou práci se psy,
se kterými pracuji,
Vortex Pendant VR level II
o dva roky později finální VR III.






z archivu:   út 18. říjen, 2005  

Tohle téma se asi některým nebude líbit, ale tentokrát tady budu psát především sám za sebe bez těch, kteří se tímto zabývají déle a jsou trochu na jiné (podle mne často komerční) úrovni

Minulý víkend jsem se ještě s jednou paní zúčastnil několikadenního školícího semináře UNIVERSITY OF INTEGRATED SCIENCE of CALIFORNIA a Advanced Tachyon Technologies International. Ten se konal v naší republice na Moravě, kde jsem získal kromě odpovědí na spoustu svých otázek také základní Vortex Pendant. Je obrovským zesilovačem a zdrojem energie při práci s energií samotnou. Během seminářů jsem se nedozvěděl téměř nic, co bych před tím nevěděl, ani jsem se nenaučil pracovat s něčím, co by pro mne bylo neznámé. Dlouho pracuji s psychikou psů, jejich energetickým polem, jen mne to dosud stálo mnoho sil a energie, kterou jsem bral odkud to jen bylo možné. Dnes mám v ruce (na krku) nástroj, který mi dovoluje tuto sílu brát kdykoliv odkudkoliv a dávat ji tam, kde je jí zapotřebí.
Vrátili jsme se někdy kolem jedné ráno a smečka mě přivítala totálním ulízáním a ušlapáním. Potom jsem si s Vortex Pendantem začal trošku hrát, abych poznal jeho přirozenou sílu a schopnosti pomocí těch nejupřímnějších - tedy psů. Každý z nich pocítil tento předmět kdekoliv, kam jsem jej pověsil a nikdo z nich si pod něj nelehnul, jak to je silné. Pokud vám mohu přiblížit pocit, který při prvním setkání s tímto předmětem máte, připodobnil bych to druhému doušku velice dobře uvařené ranní kávy, kterou si vypijete v naprostém klidu v příjemně naladěném prostředí, je to podobné pocitu trémy nebo nějaké zvláštní eufórie.
Nechci vás zbytečně zatěžovat něčím, co by bylo pro vás nezajímavé, proto pokud se budete ptát, odpovím vám. Jedno vám však řeknu už nyní, jestli jsem dovnitř psů viděl i minulý týden, tak teď to má mnohem "ostřejší obraz a jasné rozměry"...
Rudolf Desenský


Zdokonalení léčby plachých a nevyrovnaných psů

Pokud pracuji se psy, kteří mají nějakou fobii, je třeba je vůči zdroji stresu imunizovat. To psy natolik vyčerpává, že je nutné si dávat neustále pozor, aby se působení na psa nepřehnalo, jinak by došlo k přetížení centrální nervové soustavy (CNS) psa a tím k následnému posílení této fobie. Od té doby, co těmto psům dávám obojky s tachyonizovanou buňkou, která jim po celou dobu namáhání CNS dodává energii, perfektně terapii zvládají, a to ve velice krátké době.
Například moje fenka československého vlčáka Bája (video 23.9MB). Československý vlčák je vzdáleně křížený německý ovčák s karpatským vlkem, proto se u každého deprivanta, jíž je i ona sama, více než u jiných psů, objevuje obrovská vlčí plachost. Na základě výzkumů předních světoznámých etologů nás na škole učili, že nedostatečný imprinting se u deprivantů již nedá nikdy změnit, což byl právě můj důvod k tomu, abych tuto teorii vyvrátil. Přivezl jsem Báju v květnu 2004 z Francie, kde byla v kotci vedle dalších asi padesáti psů a jiných zvířat, tudíž na ni nebyl čas, aby se toto, po vlku plaché zvířátko, správně socializovalo. Nanejvýš se dostala na nějakou tu psí výstavu nebo občas na vodítku na několik koleček po zahradě a pak zase zpátky do kotce, kde obíhala kotec d občas si mohla skočit na boudu a pak zase běhat nebo chodit kolečka jako ve vězení. Když jsem ji spolu s dalšími dvěma vlčáky přivezl, hrozně se mne bála a upnula se na svého tehdejšího psího kamaráda - nejstaršího vlčáka Oxyho. Bez něho jsem nebyl schopen se s ní nijak domluvit. Nevěřila mi a všemožnými způsoby se bránila se mnou přímo komunikovat. Když jsem na ni poprvé zavolal "ke mně!", utekla asi pět kilometrů a půl dne jsem ji přesvědčoval, aby se k nám vrátila. Po čase jsem ji pomocí Oxýka ovládal, ale pořád jsem mněl pocit, že se mi vyhýbá a je v ní vůči mně obrovský nezájem. Po roce se Oxy mohl dostat od nás k novému páníkovi, kterého si oblíbil už po příjezdu z Francie, jen tehdy nebyla možnost ho umístit rovnou. Měl jsem strach, že to s Bájou pěkně zamává a náš pracně a zdlouhavě budovaný vztah, se rozplyne jako pára nad hrncem. Už zpočátku jsem ji tedy motivoval na mou šéfku smečky Jasu, což se podařilo, ale pořád ještě jsem nevěřil, že to bude stačit. Krátce před tím jsem se seznámil s paní Mílou Rejlkovou, která mi objasnila mnoho tajů z oblasti energií, zodpověděla mi otázky z neznámých oblastí neverbální komunikace se vším živým a nechala mi několik tachyonizovaných buněk, které jsem hned všil do několika obojků. Báje jsem dal ten, kde byly buňky tři, všité do pravoúhlého trojúhelníku, který svou silou vytvořil tachyonizační pentagram. V té době jsem o těchto věcech moc nevěděl, tak jsem to jen tiše a nenápadně sledoval pomocí venkovní webové kamery, nebo jinak zdálky tak, aby psi ani netušili, že je sleduji. Došlo ke dni "D" a Oxy šel do nového domova. K mému úžasu a musím říci, že i všech, kteří Báju tehdy znali, se fenka vůbec nezabývala odchodem svého nejlepšího kamaráda a prostě to brala jako realitu, se kterou stejně nic nenadělá a měla tak prostě být. Po čase se začala trochu obávat, že o něho přišla navždy a už ho nikdy neuvidí. Vyčetl jsem jí to z očí. Po měsíci se k nám však Oxy dostal na nějaký čas jen na hlídání a Bája mi vyloženě hodně viditelně poděkovala. Je všeobecně známo, že se pes běžně vyhýbá kontaktu očí, Bája mne však pořád zpříma sledovala, při tom nikdy neuhýbala přímému kontaktu z očí do očí. Už mne nesledovala se strachem, co po ní zase budu chtít, ale aby mi z očí vyčetla mé myšlenky. Je to zvláštní, ale i to se pomocí takovýchto věciček dá. Tolik pohody, jsem z Báji ještě necítil, jako tehdy. Pořád to bylo ale málo a já cítil, že je mezi námi ještě malinká zeď. Poté, co jsem přijel a měl na krku Vortex Pendant I, Bája se naprosto změnila. Nutno podotknout, že já také a ona to prostě věděla. Od toho dne jsem se pro ni stal vším a začala se mi věnovat naprosto upřímně a s takovou radostí, že mně samotnému to dodalo sílu do další práce s lidmi kolem psů a teď už si mne dokonce volají i lidé, kteří potřebují pomoci s psychickými bloky koní. Vědí totiž, že je tu mám také. Více o mé praxi s bázlivými psy se dočtete zde


Co mne na práci se psy pomocí tachyonizovaných buněk, disků a jiných pomůcek nejvíce překvapilo, že jsou zde zcela popřeny některé dosavadní zákonitosti psího chování, co se týče původních etologických teorií. Na škole nás v hodinách etologie učili, že podle vědeckých poznatků je neměnný proces imprintingu - vtištění. O tom jsem sice na základě své praxe už tenkrát pochyboval, jelikož právě tuto socializační fázi několik let alespoň částečně měním a teď se mi skutečně potvrdilo, že staré teorie etologických kapacit skutečně nejsou založeny na realitě, ale jen na tehdejších možnostech pozorování. Další zvláštností je to, že se pes nebo vlk běžně nedívá člověku do očí, pokud nemá jeho naprostou a zcela bezmeznou důvěru, případně bezpečnostní odstup. Každý ví, že dívat se cizímu psu zpříma do očí je vysloveně provokace, která může způsobit i vážný problém a většinu psů přímý pohled do očí pěkně znervózňuje. Psi, kteří měli na krku obojek s tachyonizovanou buňkou, nebo jsem na ně působil pomocí podvědomí, neverbálním komunikačním stylem, nebo přímo Vortexem, oční kontakt přímo vyhledávali. Nejednou jsem si všiml, že zpočátku Bája, stejně jako všichni psi (dokonce i vlci), stála někde nedaleko naproti mně a dívala se mi velmi dlouho do očí. Co je však pozoruhodné, je to, že se podle mých myšlenkových pochodů dala snadno a dobrovolně ovládat. Ovládat je špatný výraz, spíše bych to nazval mimosmyslovým rozhovorem, kdy je díky sledování mých vnitřních pocitů, prostřednictvím kterých se spolu bavíme, ochotná udělat všechno pro to, aby jsem si s ní takto povídal do nekonečna. Na začátku těchto mých "experimentů" u mne byla má kamarádka, která mi na chvíli půjčila mnohem silnější Vortex LevelII a Bája se Snowee se ode mne nehnuli ani na krok. Když jsem chtěl, aby Bája zůstala ležet, nemusel jsem nic říkat, stačilo jí říci vnitřně "...za chvilku přijdu" a poslechla. Večer po tom, si Bája sedla přímo přede mne, jak jsou lidé zvyklí, když se s nimi chce pes pomazlit, což Bája nikdy před tím neudělala a v jejích očích bylo naprosto čitelné: "pojď budeme si ještě povídat o všem, co je krásné..."


Na závěr vám prozradím, co Vortex Pendant ve spojení s nositelem, který se s ním "kamarádí", dokáže. Neustále dodává tělu i duši (jedno bez druhého není nic) potřebnou energii, a to tak hladkou a čistou, že dokáže vyrovnat třeba i zlo a jakékoliv negativní vibrace (frekvence). Povedlo se mi dokonce u jedné schizofrenní osoby, ze které zlo odpojeného nepřátelského ega jen čišelo,  něco neobvyklého. Její zlo jsem přijal, uzemnil a vrátil zpět do prázdného místa po tomto zlu pozitivní energii. Je to sice z trochu vyššího stupně školení, než tím, kterým jsem prošel, ale vyzkoušel jsem si to a s úžasem jsem sledoval, jak je to docela jednoduché.
Jelikož je tělu dodáváno tolik energie ve vertikální úrovní, rovnají se čakry z horizontální, rovněž do vertikální úrovně, jako to bylo v době, kdy jsme byli ještě bezstarostnými dětmi, nebo lidmi nezničenými civilizačními honičkami. Takto se čakry začnou samočinně čistit a jsme tak schopni se napojit na všechno, co je a hovořit s tím řečí beze slov. Obnoví se totiž náš prastarý smysl a možnost neverbální komunikace, kterou jsme kdysi hodně dávno používali, jelikož to pro člověka bylo nutné pro přežití. Můžeme se totiž velice snadno napojit na stromy, rostliny, zvířata, prostě vše kolem nás a tím se zapojit do přímé harmonie s přírodou. Nejzajímavější na tom celém je, že k tomu ani Vortex ani jinou pomůcku nepotřebujete. Stačí jenom chtít, vypnout mysl a oddat se tomu.
Pozoruhodné s těmito energiemi jsou například některé fyzikální veličiny, jako třeba čas. Ten jsme si vymysleli my lidé, abychom si nějakým způsobem ohraničili to, co považujeme za podstatné. V některých případech je však třeba sáhnout do některých časových míst, aby bylo možné některé věci zdůvodnit,  dokonce malinko pozměnit, což jsem vypozoroval už asi ve svých třech nebo čtyřech letech. Tehdy se ke mně poprvé před usnutím dostala informace, která nezapadala do reálného času a vymykala se všem, dosud mně známým, skutečnostem. Mnohem později totiž nastala situace, kterou jsem předem znal a věděl jsem, že už jsem stejný "úsek filmu" naprosto zřetelně a zcela totožně viděl. Byl jsem ovšem velice mladý na to, abych mohl tušit, o co se zde jedná. Když se mi tyto útržkové vize později opakovaly, přestal jsem se jich bát a jen jsem čekal, kdy zapadnou do zdejší reálné přítomnosti. Abych je nepřehlédl, vždy na ně mé podvědomí velice silně zareagovalo. Většinou se mi nepředstavitelně zvýšil tep a srdce mi málem vypadlo z hrudi. Velice vnímavá je na tyto anomálie moje fenka Snowee, která se mě v momentě, kdy se dostanu mimo časovou osu přítomnosti, snaží dostat opět zpátky, nebo alespoň ohlídat. Nedávno u mne byla slečna, která přesuny v čase ovládá velice perfektně a kdykoli, což předvedla i u nás, když jsme si s její matkou povídali o pejskách a dcera se začala nudit. Snowee to tehdy strašlivým způsobem vyděsilo a musel jsem jí vysvětlit, že se nejedná o nic, co by jí mohlo ublížit a slečnu napomenout, aby mou fenku neděsila.
Naprosto dokonalé na tom všem je, že je možno se natolik naladit do pozitivní harmonie, že se člověk může uzdravit i z nemocí, kam lékař nedosáhne a které jsou podloženy především na problémech s city, pocity a dokonce z nemocí předaných předky nebo získané v minulých životech. Ale to už by bylo pro mnohé z vás nesrozumitelné, proto se tím budu zabývat až poté, co projdu školícími kurzy, které toto vše vysvětlují.
Z genetického hlediska to lze vysvětlit takto. Naši předkové přechodili třeba obyčejnou chřipku klasickým způsobem samoléčby, jako třeba horkými koupelemi, rumem, nebo nedoužíváním antibiotik, čímž se jim zcela zjevně poškodila jejich DNA (genetický kód). To se samozřejmě objeví na DNA potomků, kde může i několik pokolení poté dojít ke změnám buněk až do úrovně vzniku chorob, kde si buňky v podstatě dělají, co chtějí. Nebudu se tu moc rozplývat znalostmi lékařské vědy, jelikož nejsem doktor, ale ze školy, kde jsme brali i genetiku, mi to bylo takto vysvětleno špičkovým vědcem, který genetiku přednáší na mezinárodní úrovni. Civilizační nemoci jsou přeci jasnou odezvou na chyby lidí v harmonii s přírodou, i když za ně nemůže konkrétní člověk sám.
Jistě nemusím vysvětlovat, že problém s tělem přímo souvisí s problémem v duši. Například obyčejnou chřipku dostane jen oslabený člověk. Oslabený je proto, že neumí odpočívat a nabrat tak síly nejen pro další svou činnost, ale také právě pro zvládnutí chorob. Už biskup Jan Amos Komenský přeci říkal, že všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.

Od té doby, co nosím na krku Vortex Pendant, snažím se přepracovat svůj dosavadní systém komunikace se psy tak, abych ani ty nejagresivnější psy nemusel pokousat, ale jen jim intuitivně předat myšlenku k tomu, aby se polepšili sami a po dobrém. Ti psi, u kterých jsem to zkusil, na to sice zatím reagují správně, jen to není příliš trvalé. Problém je však s jejich vnitním, velmi posíleným egem. To je totiž jediný kámen úrazu, proč mi jde převýchova, nebo jakýkoli pozměňující způsob terapie se psy samci mnohem hůře než s poddajnými fenkami.
Zatím jsem zaznamenal, že všechny mé fenky jsou z mého vnitřní energie úplně unešené, u psů-samců však došlo k nečekanému zvratu k něčemu, co jsem v tak silné podobě neočekával. Pokouší se převzít kontrolu nad smečkou tím, že spolu neustále soupeří. Jelikož jsem přesvědčen, že Vortex způsobuje zesílení pocitů a zviditelňuje frekvence, na kterých pracuje třeba i samotná frekvence lásky. Potvrzuje to totiž mou teorii o tom, že dominantní psi vychovávaní (spíše nevychovávaní) v prostředí iluzí, v nereálném světě "malovaným" lidmi, nedokáží své emoce, dokonce ani své ego dostatečně zvládnout. Příliš citů bez přirozeného pocitu síly chránící smečku je pro většinu dominantních psů posuzováno za slabost, která nedokáže tyto jedince ochránit, tak se jednoduše snaží převzít nad smečkou kontrolu sami.

Byl listopad, den se nám zkracuje a květiny přecházejí do vegetačního klidu. Všechny. Až na ty, které jsem dvakrát zalil tachyonizovanou sodovkou, kterou mám vždy stát na jednom zvláštním tachyonizovaném disku, jelikož mi pití této vody pomáhá proti únavě a k lepšímu soustředění se. Tyto květiny mi rostou přímo před očima, zhruba o centimetr denně. Kdysi jsem v době únavy pil RedBull, ale tohle je pro mne přijatelnější, není to nakyslé a účinky jsou mnohem výraznější, což mi potvrdili nejen ty zmíněné květiny. Jako každý chlap, jsem na zalévání květin trochu lajdák a tvrdím, že u mne přežijí jen ty nejodolnější, ale tyto kytičky mě mají, stejně jako já je, rády a když vidím, jak prospívají, tak je mám rád čím dál tím více. Je to radostný a velice příjemný pocit na podzim, nebo v temnější zimě vidět, jak se mi v květináči všechno krásně zelená a kvete, jako by bylo jaro.
Moje fenka německého ovčáka Jasa, kterou jsem měl jako jedinou odmalička a která tu dlouhá léta spolu se mnou vládla naší smečce, náhle onemocněla. Začaly se jí kalit oči a během dvou týdnů zhubla asi o deset kilo, aniž bych ji dal nějakou dietu. Musel jsem jí několikrát denně podávat léky na oči a ji to hrozně stresovalo. Když jsem Jase jednou ráno začal kapat oči, strašlivě se klepala strachy, jako by jí šlo o život. Tento výraz u psů nemám rád, proto jsem se rozhodl, že s tím něco udělám. Sundal jsem tedy z krku vortex VR 1, obalil jej jemnou náplastí, aby se nezničil a dal jí ho do obojku. Během několika minut se začala usmívat a měla radost ze života tak, jak jsem u ní zvyklý. Pak jsem jí dal další léky do očí, což už jí vůbec nevadilo a po půl hodině jsem Jase Vortex zase odebral, aby mohla ven do smečky. Venku se začala opět chovat jako správná sebevědomá šéfka smečky. Předváděla psům, jak a co se má hlídat, šla se nakrmit kusem masíčka, které tam psi mají a pak si zase kousala své oblíbené aportíčky.
Oba s Jasou jsme věděli, že se její život začal dost rychle krátit, přesto jsme na to nikdo z nás nemysleli a raději se zabývali radostí z života, který stále ještě žijeme. Díky Vortex Pendantu se dostala z depresí, kterými v té době trpěla, jelikož pes není hloupý a dobře ví, jak na tom se zdravím je. Je vždy na nás, zda budeme druhému připomínat jeho nemoc, nebo ho dostaneme do pohody a budeme žít, jakoby se nic nedělo. Radostí ze dne, který žijeme
.


Vortex Pendant VR 1
jsem ještě donedávna půjčoval psům do obojku,
když si třeba mysleli, že mají nějaký problém.
V současné době ho již nepotřebují.

V lecčem mám jasno, ale pořád ještě s tím experimentuji a analyzuji výsledky pozorování. Člověk se má stále ještě co učit.

Léčitelství těla i duše psů v praxi
Na jaře roku 2006 jsem se zúčastnil dalších seminářů Kalifornské university, abych se zdokonalil v praktikách práce s energiemi, především však s energií tachyonovou. Výsledkem je ta skutečnost, že jsem držitelem léčebného Vortex pendantu II a TLC barsů, kterými lze velice úspěšně léčit tělo i duše kohokoliv. Pravda, semináře byly specielně zaměřeny, na léčitelství lidí, na což jsem také získal i diplom, ale dráhy čaker u psů nejsou od těch našich zase až tolik odlišné. Kromě toho jsem se rozhodl, že lidi léčit nebudu. Na to u nás v Čechách znám hodně dobrých praktiků, tak se zaměřuji především na psy nebo koně (zatím však jen ty o které se starám), ovšem i na jiná zvířata. Dokonce se mi podařilo vysvětlit jednomu karpatskému vlkovi, že ještě není jeho čas, aby nás opustil v roce věku a že ho čeká ještě hodně pohody. On to pochopil, zjistil, že to tak skutečně je a nakonec se dostal ke mně napořád.
Díky všem seminářům a kurzům, kterými jsem dosud prošel, mi nedělá problémy léčit u zvířat tělo i duši, a to velice do hloubky. Psychické problémy u většiny psů lze odblokovat za zhruba dvacet minut. Je to neuvěřitelné, ale změnit třeba psíkům úplně úhel myšlení trvá vážně jen několik málo minut. Vyzkoušel jsem si to také na mnoha deprimovaných psech, které jsem si vzal na starost, abych je začlenil do kategorie umístitelných psů, jež nebudou nebezpeční lidem, ale naopak budou vyhledávat lidskou ruku pro pohlazení. Nejdříve tito psi v přítomnosti člověka prchali do boudy, tak jsem si jednoho po druhém bral do speciálního pokoje, kde se psy pracuji. Do té místnosti jsem je musel táhnout silou a po cca půlhodinové terapii se jim z té místnosti ani nechtělo zpátky a kráčeli na volném vodítku, které jim vůbec nevadilo. Jediné, co jsem s nimi dělal, bylo totiž to, že jsem si "přečetl" jejich energie, které byly na velmi nízké frekvenci, tyto energetické frekvence jsem jim hodně zvedl, "dobil" všechny oslabené orgány a "nahrál jim nový úhel pohledu na svět" (dá se to nazvat upgradování myšlenkového softwaru). Lidé, kteří mi sem jezdí starat se o ty psy, poznali tyto změny okamžitě.
Postupem času mi sem lidé začali vozit různé psy s nejrůznějšími psychickými bloky a mě velice baví jim ty bloky odbourávat a měnit v pozitivní myšlení.
Nedávno třeba přijeli lidé s fenkou belgického ovčáka. Byla ohromně bázlivá a z toho strachu šíleně útočná. Dřív než jsme se stihli v bráně pozdravit, fenka mne napadla takovou razancí, jako bych ji snad ohrozil na životě a to jsem k ní byl zády. Potom mi vysvětlili, proč tomu tak bylo. Fenku měl v rukou nějaký člověk, který ji měl cvičit a vytvořil v ní za čtyři dny, kdy u něho byla, takovou nenávist ke všem lidem, že se začala bát nejen o sebe, ale i celkově sama sebe. Napadla by úplně každého, kdo by se k ní chtěl přiblížit, nebo se na ni jen podíval bez ohledu na to, zda je to pes nebo člověk. Vzal jsem si ji tedy do místnosti pro hosty, opět jsem si pohrál s jejím energetickým polem a o chvíli později jsme ji mohli v klidu pustit do smečky mých psů, kde bylo ještě několik dalších lidí, jež před tím považovala za nepřátele. Fenka se nejenže nechovala útočně, ale dokonce vyhledávala hru s ostatními psy a nechala se od každého pohladit. Její majitelé byli spokojeni a mínili odjet, proto jsem jim řekl, ať počkají, protože se jejich fenka konečně zase stala sama sebou. Dováděla tu s malými bígly, všemi mými fenkami a každým, kdo tam v tu dobu byl.
Mám vždycky obrovskou radost, když se to takto povede a děkuji za to, že se ke mně do rukou dostaly léčitelské tachyonizované krystaly s tak obrovskou mocí, jakou je zbavovat každého jeho potíží, fobií nebo jakýchkoli negativních energií.
Nejen epilepsie u psů lze léčit bez tablet a jiných chemických "léků"
Je známo, že každá nemoc fyzického těla, je odrazem nemoci na duši. Nejmarkantněji je to vidět třeba na epilepsii. Často mne vyhledávají lidé se psy s tímto problémem, kdy jsou tito psi závislí na lécích, bez kterých by mohli zemřít. Jsou-li to psi mladí, jde obvykle o problém zděděný po svých předcích, kteří nebyli schopni za svůj život tento problém vyřešit. Pakliže se jedná o psy starší, vždycky je u nich naprosto zřetelná potlačená, nebo i přímá agrese založená na nepochopení nějaké křivdy z dřívější doby, také často sahající až do předchozího života, ale ve většině případů je to ještě problém jich samotných. Anebo se naopak jedná o neskonalý strach, který se pokouší zastřít, aby si toho nikdo nevšiml. Pomocí TLC v kombinaci s Bowenovými masážemi a ještě několika kombinacemi drobností, které neumím příliš rozepisovat, se mi daří pejskům s tímto problémem dostat do proudů energie až na vzpomínkovou oblast, která přímo kooperuje s čakrami, kdy je potřeba v nich odblokovat ty nepřijaté křivdy, které způsobují bloky v transformátorech meridiánů, kterými čakry bezesporu jsou. Pakliže se mnou pes začne spolupracovat, jelikož v první fázi se do psa jenom trošku podívám a ačkoliv nás na seminářích učili, že u zvířátek nemusíme vznášet dotaz na povolení vstupu do energetického pole duše, přesto to dělám už jen proto, abych si u nich získal větší důvěru potřebnou ke spolupráci psa a tak zpětné vazbě léčením pomocí energií. Je to vhodné pro jejich ochotu nechat se léčit, přičemž to též pomáhá spustit to, čemu říkám samoozdravný proces, kdy jen odblokuji zmíněné chyby na čakrách a pak už si pes dokáže pomoci sám. Ve většině případech se mi daří dostat samoozdravný proces psů s epilepsií pod kontrolu už napoprvé, zvláště pak v případě fenek. U psů samců je totiž často problém s jejich egem, které jediné umí působení energií, ať už jakýchkoli, tedy i energie Tachyonů, částečně, nebo zcela úplně potlačit. Dokonce jsem přišel na jednu zajímavou zvláštnost, která je odlišná u psů a fenek. Pakliže fenky hárají, mají obvykle všechny své čakry velice pružné a není problém dostat je do pozice jedné roviny, kdy je právě možné je očistit a tím vyléčit i fyzické tělo mnohem rychleji, než za normálních okolností.
V některých případech epilepsií psů staršího věku bývají spojitosti s nedostatečným okysličováním mozku způsobujícím epilepsii vázané i na dráhy orgánů látkové výměny. Nejčastěji to jsou  játra, která jsou zodpovědná za stav psychiky. Jestliže začnou špatně fungovat játra, tím také orgány v kauzálních zónách jejich dráhy, začnou se projevovat nedostatečné funkce ostatních orgánů. V těchto případech je pak už nutné doplnit terapii o dlouhodobou léčbu bylinnými preparáty, které dokáží plně nahradit průmyslově vyráběná farmaka.
Některé fenky mívají problém s falešnou březostí. Moje šeltijka s ní měla problém hned po prvním hárání, kdy se ke mně dostala. Zkusil jsem tedy u takových fen v druhé polovině hárání provést bodovou myofasciální technikou pod TLS sáhnout do drah první čakry, aby se u nich potlačily nežádoucí falešky, které by mohli v budoucnu způsobovat až rakovinu dělohy a je třeba dodat, že každý majitel této fenky mi později sdělil, že se po tomto hárání falešná březost u fenky neobjevila. Ani má šeltie už s tímto problém nemá, k čemuž stačily terapie při dvou po sobě jdoucích hárání.
Dalším krutým strašákem, se kterým se čím dál tím více u psů setkávám, je rakovina. Už jen samotné vyslovení tohoto slova budí v mnohých děs a hrůzu. I tato nemoc je způsobena stejně jako již zmíněná epilepsie na obou úrovních. To znamená, že projev na fyzickém těle je odrazem těla duševního. Léčba tohoto není tak jednoduchá, protože se jedná zcela vždy o nevyřešené problémy našich předků. I ze školy, kde jsme probírali genetiku, vím, že se jedná o nevyléčené nemoci našich předků, kteří dalším pokolením předali ne zcela čisté řetězce DNA s chybami, které jen čekali na svůj "spínač". V podstatě málokdo z nás nemá ve svém řetězci DNA takovéto skryté dědictví. Jak už jsem zmínil, tento neřád čeká na svůj spínač. S mnoha kolegy jsme se shodli na tom, že je to podmíněno moha faktory, kde největší roli hraje karma každého jedince. Víme, že pro rovnováhu energií musí v celém vesmíru existovat pozitivní i negativní pól, jinak by se celý energetický systém musel zákonitě zhroutit. Bylo pro mne nepochopitelné, proč na tuto zákeřnost umírají zlí, ale i ti hodní. Později jsem pochopil, že je to karmický prostředek k tomu, aby měl daný jedinec buď možnost se odpoutat od stávajícího života, který dostal v případě psů hlavně k tomu, aby svého pána něčemu naučil, nebo s někým seznámil, i kdyby to mělo být se sebou samým, tedy s jeho vlastním egem. To jsou případy, které neléčím, ale jen očišťuji cestu za duhový most. Vždycky se řídím během práce s Tachyony pravidlem nepáchat dobro za každou cenu, tedy nechat rozhodnutí o tom, zda se uzdravit nebo odejít na tom daném pacientovi. Jakmile bych totiž porušil tuto etickou část léčení, způsobil bych, v případě léčení za každou cenu to, že bych musel dát svou energii a propojit vzájemné karmy nás dvou, tedy dát něco za něco, aby se udržela karmická rovnováha. To tedy znamená, že léčit toho, kdo chce odejít, znamená si to s ním vyměnit. Rád experimentuji, abych se něčemu naučil, tudíž jsem si to vyzkoušel a dostal jsem shůry hodně velké varování, kdy jsem se ztratil v astrálu mimo náš prostor a čas. Tehdy mi z toho pomohla moje fenka Snowee, která mi občas s léčením druhých psů pomáhá a dodnes jsem ji vděčný, že mne z tohoto průšvihu dostala, stáhla tu energii na sebe a já ji potom vrátil do normálu s pomocí veterináře, který se specializuje na onkologické problémy zvířat. Od té doby se důkladně ptám psů, zda chtějí zde zůstat, nebo odejít.
Od doby, co mám TLC, studuji literaturu dovezenou ze Států nebo z Kanady, jelikož u nás nic takového neexistuje, abych se naučil rozdíly v meridiánech lidí a psů, abych při jejich léčení neudělal chybu. Zvláštní na tom je, že jediná chyba, která se v tomto případě dá udělat, je popisované "tahání energií na sebe". Tachyony si vždycky cestu ke svému cíli najdou sami, já jsem tam jen od toho, abych jim k tomu pomohl a umožnil k silnému proudu této energie těm psům přístup.
Když jsem léčil své první psí pacienty s rakovinou, byli to většinou psi okolo dvanácti až čtrnácti let, kdy mne s nimi navštívili jejich páníci, abych těmto psům pomohl. Vždycky to dopadlo stejně. Přesně do dvou týdnů mi přišel mail, že pejsek usnul a už se neprobudil. Měl jsem z toho zpočátku smíšené pocity, ale dnes vím jedno, to nejdůležitější, pejsek se netrápil déle, než mu bylo dáno a já mu pomohl uvidět obě cesty, ze kterých si on sám mohl zvolit tu správnou bez ohledu na to, co chtěli jiní.
Když ke mně přišli lidé se psem, který měl v očích napsáno, že ještě není jeho čas, udělal jsem totéž co u ostatních. Položil jsem na zem krystaly do kříže, aby si je pes našel sám. Zprvu se jim ten pes, mohl-li chodit, většinou vyhýbal, jako by ho pálili, protože nic takového ještě neznal. Když zjistil, že je to docela příjemné, lehl si velmi brzy přímo do středu tohoto kříže, ať jsem je dal kamkoli. Podle těchto souřadnic bylo zcela zřejmé, kde má pejsek největší problém. Pak se šel projít a zase si lehnul do dráhy alespoň jednoho z obou krystalů. Postupně se otáčel, měnil polohy, rovnal si čakry a zároveň si je při tom čistil. Mezi tím jsme si s pány toho psa povídali, aby měl pes pocit, že se nemá čeho bát a hlavně, abych těm lidem vysvětlil, jak pokračovat doma, až od nás odjedou. Ke konci jsem pejskovi opět provedl Bowenky a nechal ho odpočívat. To už jsem nechal TLC vedle sebe a zvláštní na tom je, že si každý pes, který se chtěl uzdravit, lehl přímo proti nim do jedné roviny. Málokterému psu se chtělo potom odejít, většinou jsme je museli přemlouvat.
Často se setkávám s názory, že Tachyony je jen nějaký placebo efekt a že nic takového neexistuje. Jenže my s těmi pejsky a některými lidmi, kteří si na to také sáhli, víme své.


Pokud se chcete o těchto praktikách dozvědět více, budete mne muset osobně navštívit a přímo se mne zeptat. Nevnucuji nikomu a v žádném případě netvrdím, že pomocí Tachyonů nebo prostředků využívajících tuto energii, se dá spasit svět (i když...). Zastávám však názor, že kombinace všeho dostupného, dobrého a v tom správném poměru, umí změnit vše, k čemu je to určeno.
Jestliže má váš pes nějaký problém, se kterým byste mu chtěli pomoci,
zavolejte mi a přijeďte s ním.


Něco o mém znamení - 28.8.1969 - panna (přecházející do lva)
Barvy
zlatá
Mění porozumění v moudrost, podněcuje řešení psychických problémů, dává pocit bohatství, lesku a tepla. Vyjadřuje klid a vyrovnanost duše a těla.
žlutá
Zprostředkovává lehkost, radost a veselé uvolnění. její vibrace nás otevírají životu, podporují naši ochotu navazovat kontakty a poučovat se ze zkušeností a poznatků. Oživuje myšlení a povzbuzuje přenos impulsů. Podporuje metabolismus, pomáhá paměti a komunikaci.
Kameny
jantar
Vyskytuje se ve škále barev od medově žluté přes načervenalou až červenohnědou do bílé. Prosvětluje naše pocity, zahání, chmury, deprese, beznaděj.Probouzí v nás touhu žít, podporuje naše osudová rozhodnutí. Dává nám rovnováhu, spokojenost a mír duše. V oblasti fyzické aktivuje naši vůli, trpělivost a pozitivní mysl a těmito vlastnostmi podporuje léčebný proces v celém organismu. Tím je vhodný pro léčení všech druhů nemocí. Lze přikládat na všechna místa, kde cítíme tlak, napětí, blokády, bolest nebo poruchu. Pozitivně působí na hormonální systém, onemocnění močového ústrojí, žaludečních, jaterních a střevních potížích, astmatu, bronchitidě, artróze a artritidě.
achát
Vyskytuje se téměř ve všech barvách. Nejznámější je šedá až šedomodrá. Symbolizuje naši sounáležitost s Matkou Zemí, prohlubuje naši fantazii, kreativitu, vytrvalost a vůli k životu. Posiluje náš pud sebezáchovy, ochraňuje před nežádoucími vlivy a dává důvěru ve vlastní schopnosti. V oblasti fyzické posiluje rozmnožovací orgány žen i mužů, chrání rodičky a pomáhá při porodu. Obecně snižuje teplotu, mírní horečnatá infekční onemocnění, tiší nejrůznější bolesti a velmi užitečný při alergiích a kožních problémech.
jaspis
Vyskytuje se téměř ve všech barvách, od kterých se odvozují jeho další názvy. Je znám i pod názvem pestrý, charakteristický svou barevností. Spojuje v sobě škálu barev i vzorů. Je kamenem kreativity a fantazie, ale i zemitých vlastností, díky niž nás drží při zemi. Pomáhá nám přeměnit ideje ve skutečnost. Na úrovni fyzické působí obdobně jako červený jaspis, dodává organismu sílu, energii a aktivuje životně důležité orgány v těle.


Jsem autorem několika knižních publikací z mé praxe
První kniha mi vyšla v r. 2008. Druhá v r. 2010, třetí vydali v r. 2011
v r. 2009 jsem vydal DVD a doplnil první z knih o praktické ukázky.
Nová reedice první knihy vyšla v r. 2016, podrobnosti zde.

 
V těchto knihách najdete mnoho odpovědí na otázky ohledně srozumitelné komunikace se psy.



Nákupem po kliknutí na tento link přispějete na pejsky v Mikroazylu

Prozdravi.cz


Návrat na obsah